Vivarium.cz
  |
||||||||||||
| Otevírací doba | ||||||||||||
|
||||||||||||
STOP pozitivním seznamům
V naší prodejně VIVARIUM můžete vyjádřit svůj nesouhlas a připojit svůj podpis na podpisový arch Odmítavé stanovisko k zavedení celounijních pozitivních seznamů pro zájmový chov živočichů
Co je to „pozitivní seznam“?
Chov živočichů v současnosti u nás i ve většině zemí EU není jako celek omezen. Pouze chov určitých druhů může být regulován či dokonce zakázán z ochranářských, zdravotních či jiných důvodů. Jde o tzv. negativní seznamy, které jsou různé v každé zemi. Platí tedy, že každý chovatel si může pořídit do svého chovu libovolného živočicha, pokud není uveden na negativním seznamu. Zvířata uvedená na takovém seznamu je zakázáno chovat, rozmnožovat a prodávat. Ten, kdo si zvíře ze seznamu pořídil ještě před jeho zařazením na tento seznam, může zvíře nechat ve svém chovu dožít. V České republice platí tento režim také. Na našem negativním seznamu jsou uvedeny vyjmenované druhy invazní, kožešinová zvířata, některé šelmy, hlodavci, ptáci, obojživelníci i hadi. Na tzv. nebezpečná zvířata se vztahují navíc specifické požadavky na jejich chovná zařízení. Zařazení druhů na negativní seznamy je vždy dobře odborně zdůvodněno.
Skupina aktivistů z několika západních zemí však nyní prosazuje zavedení tzv. pozitivních seznamů, jednotných v celé EU. Pozitivní seznam znamená, že je povoleno chovat pouze několik desítek vyjmenovaných, „bezproblémových“ druhů živočichů – zatímco chov téměř všech druhů je v podstatě zakázán. Navrhovatelé zavedení pozitivního seznamu argumentují tím, že seznam zakázaných živočichů by se měl významně rozšířit, protože podle nich většina chovaných živočichů v zajetí trpí. Takový negativní seznam by však byl velmi dlouhý a administrativně velice náročný. Kontrola jeho dodržování by byla těžko realizovatelná. Proto navrhují pozitivní seznam, který by dovolil chovat pouze vyjmenované živočichy, kterých by zbylo velice málo – a všechno ostatní by bylo zakázáno.
Koho se dotkne případné zavedení „pozitivního seznamu“?
Pozitivní seznam by se v případě jeho zavedení týkal každého chovatele. Výjimku by měly pouze certifikované ZOO a záchranné stanice. Zavedením pozitivního seznamu by hrozil zákaz chovu většiny druhů živočichů a majitelé takových zvířat by je již nemohli rozmnožovat, obchodovat s nimi, ani je vystavovat. Vlastněné exempláře by si mohli nechat pouze na „dožití“. Tímto krokem by byly zcela zlikvidovány například i veškeré výstavy a burzy.
Kdo o vytvoření „pozitivního seznamu“ usiluje?
Navrhovateli pozitivního seznamu jsou zahraniční neziskové aktivistické organizace. Víme především o třech z nich, které jsou nejaktivnější. Ty v roce 2020 sepsaly petice, jimiž se
obrátily na Evropský parlament a vyzvaly jej, aby pozitivní seznamy prosadil. Organizace Eurogoup for Animals z Francie přišla s peticí č. 0697/2020 ve věci zoonotických onemocnění (přenosu onemocnění ze zvířete na člověka) a regulace obchodování s exotickými zvířaty v zájmovém chovu a jejich držení v EU. Organizace Dyrenes Beskkytelse z Dánska předložila petici č. 0744/2020 o potřebě regulovat ze strany EU obchod s divokými exotickými zvířaty pro chov v zájmových chovech. V petici č. 786/2020 požaduje třetí organizace, Animal Advocacy and Protection (AAP) z Holandska, regulaci obchodování s exotickými zvířaty v zájmovém chovu a jejich držení prostřednictvím sestavení seznamu zvířat, jejichž chov je v EU povolený. Tyto společnosti představily v roce 2022 na semináři s europoslanci v Bruselu již hotový návrh na vytvoření celounijního pozitivního seznamu zvířat pro zájmový chov.
Jaké jsou současné reakce jednotlivých zemí EU na zavedení „pozitivního seznamu“?
Některé státy EU již pozitivní seznam mají, i když se v každé zemi liší. Jsou to: Litva, Itálie, Francie, Kypr, Lucembursko, Belgie, Nizozemsko, Malta a Slovinsko; mimo EU ještě Norsko. Další státy takový seznam připravují: Německo, Rakousko, Španělsko, Irsko, Finsko, Švédsko, Dánsko, Estonsko a Chorvatsko. Vznik celounijního pozitivního seznamu podporuje ještě několik dalších států EU. Nutno však dodat, že se jedná o státy, ve kterých je chovatelství na zcela jiné, nerozvinuté úrovni, takžepřípadný zákaz chovů se v nich téměř nikoho nedotkne. Touto problematikou se podrobně zabývá Jan Potůček na webu: www.ararauna.cz.
Jaký postup přijala EU k návrhům na zavedení „pozitivního seznamu“?
V květnu 2022 se aktivistům, bojujícím za zavedení pozitivních seznamů, podařilo přesvědčit čtyři členské státy EU - Kypr, Litvu, Lucembursko a Maltu – aby na zasedání Rady EU pro zemědělství a rybolov přednesly dokument, v němž žádají zavést pozitivní seznamy (dále „PS“), jednotné pro celou EU. Dokument na zasedání podpořilo dalších 14 členských států. Rada EU potom uložila Evropské komisi, aby se pozitivními seznamy začala zabývat.
Evropská komise na to reagovala přijetím tzv. revidovaného akčního plánu CITES, který schválila v listopadu 2022. V tomto závazném dokumentu se Evropské komisi ukládá:„Prozkoumat potřebu, přidanou hodnotu a proveditelnost revize stávajících opatření nebo vytvoření nových nástrojů pro omezení neudržitelného obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy (např. „pozitivní seznam“ druhů, jejichž exempláře odebrané z volné přírody lze obchodovat a vlastnit jako zvířata v zájmovém chovu; veškerý obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy pocházejícími z nezákonných zdrojů posuzovat jako trestnou činnost nebo požadovat registraci všech živočichů a rostlin dovezených do EU)“.
Evropská komise se tento úkol rozhodla vyřešit vypsáním celoevropského projektu, který by zmapoval názory na potřebnost celoevropského pozitivního seznamu živočichů ve všech
státech EU. Pokud by tento projekt doložil potřebnost pozitivního seznamu, bude se muset Evropská komise návrhem na zavedení pozitivního seznamu dále zabývat a naplnit ho. Uvedený projekt se Evropská komise chystá vyhlásit v nejbližších měsících. Již v předstihu si od členských států EU vyžádala seznam kontaktů jak na úřady, tak i na chovatele a jejich organizace a zástupce. V ČR bude hlavním partnerem řešitelů projektu Ministerstvo životního prostředí. To v květnu 2023 po vzájemné dohodě s chovateli odeslalo Evropské komisi seznam kontaktů, v němž jsou zastoupeny i všechny naše významné chovatelské organizace. Nezávisle na výše uvedených událostech na Radě EU a v Evropské komisi přijal Evropský parlament „Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 o zlepšení právních předpisů EU týkajících se volně žijících a exotických zvířat, která mají být chována jako zvířata v zájmovém chovu v Evropské unii, prostřednictvím pozitivního seznamu EU (2022/2809(RSP))“. V tomto usnesení, také podpořeném řadou členských států EU, se objevují stejné formulace i stejné (pseudo)argumenty, jako v dokumentu Rady EU. Za oběma dokumenty zjevně stojí stejné mezinárodní aktivistické organizace. Usnesení EP je však pouze doporučující, zatímco zmíněný Akční plán, schválený Radou EU, je již závazný.
Jaké jsou argumenty proti zavedení „pozitivního seznamu“?
Pohled českých představitelů zájmových chovatelů
Díky historickým okolnostem a zejména nemožnosti cestovat mezi roky 1948 – 89 se Česká republika stala chovatelskou velmocí. Po rozpadu Národní fronty, která dříve víceméně povinně sdružovala většinu chovatelů, dnes ovšem nemáme žádnou evidenci o jejich počtu. Z dostupných údajů, literatury a návštěvnosti burz odhadujeme, že zájmovému chovatelství (v něž nepočítáme chov psů, koček, morčat a křečků) se u nás věnují vyšší desítky tisíc až nižší stovky tisíc lidí. Nesmírně omezená možnost dovozů živočichů z volné přírody v minulosti vedla k úspěšným trvalým odchovům stovek exotických druhů, což naopak mělo velice pozitivní dopady na biodiverzitu v zemích původu – po živočiších z přírody je malá poptávka. Problematika dovozu a obchodování s živočichy z volné přírody je ošetřena mnohaletou aplikací nařízení CITES na úrovni EU. Kontrola a vymáhání předpisů CITES je v ČR na vysoké úrovni; k porušování předpisů sice dochází, ovšem zejména v oblasti pašování derivátů užívaných v tradiční čínské medicíně, případně slonoviny, nikoli v oblasti importů chovných živočichů. Předpisy Ministerstva zemědělství v oblasti welfare jsou přísné a jejich implementace je pravidelně kontrolovaná, ať již jde o druhy tzv. nebezpečných zvířat, nebo o podmínky chovů (předepsané rozměry a podmínky zařízení pro řadu druhů). Riziko zavlečení invazních druhů v našich klimatických podmínkách neexistuje. Argumentace rizikem přenosu zoonóz na člověka z chovaných druhů je zcela nepravdivá – prokázanými původci zoonóz u nás jsou jen kočky, psi, u ptáků jsou rizikovými druhy volně žijící ptáci (zatím ale v přenosu ptačí chřipky nikdy nebyl prokázán přenos na člověka z volné přírody); přenos zoonóz z chovaných živočichů nebyl u nás navzdory obrovskému rozsahu chovatelství zaznamenán. Konečně závěrečný argument aktivistů, podle něhož odsouhlasením pozitivních seznamů a snížením počtu povolených druhů na minimum by výrazně ubylo zatížení úředníků, je spíše úsměvný: důkaz o jeho nesmyslnosti byl přesvědčivě podán již před 100 lety při zavedení prohibice v USA přechodem prodejců i konzumentů do ilegality úřadům práce skutečně neubylo.
Z pohledu České republiky jsme přesvědčeni, že zavádění pozitivních seznamů na úrovni EU nemá opodstatnění z těchto zásadních důvodů:
1. Zájmové chovatelství je v rámci EU rozšířeno naprosto nerovnoměrně z historických i kulturních důvodů. Několik zemí (zejména DE, NL, DK, CZ) patří mezi chovatelské velmoci. Naopak v řadě zemí, zejména ve Středomoří, zájmové chovatelství téměř vůbec neexistuje. Celounijní řešení tedy nedává smysl.
2. Stávající legislativní rámec omezení chovů je více než dostatečný jak na úrovni EU, tak i národní. Jsme přesvědčeni, že některé jevy, kritizované aktivisty a tlumočené jako projev
nedostatečnosti unijní legislativy, jsou ve skutečnosti projevem špatné či žádné implementace unijních předpisů na národní úrovni. Sebelepší předpis, není-li dodržován, je k ničemu. „Vyřešit“ tento problém paušálním zákazem určité aktivity namísto zlepšení prosazování práva EU v konkrétních státech nemůže být správnou cestou.
3. Podle našeho názoru není chovatelství v zájmových chovech ve většině zemí EU skutečným problémem. Právě to však paradoxně představuje velké nebezpečí. Díky zavedenému rozhodovacímu mechanismu v orgánech EU může snadno dojít k tomu, že pro vznik PS zvednou ruku mnohé státy, jichž se problematika vůbec netýká.
4. Protože v případě úvah o dalších, nových regulacích se vždy zohledňují také ekonomické dopady, je vhodné připomenout, že oblast zájmových chovů (kromě uspokojování vlastních chovatelů) také dává práci stovkám osob a malých firem, zajišťujících výrobu živého krmení (myši, potkani, cvrčci, švábi) i rostlinných krmných směsí a speciálních krmiv a dále nejrůznějších klecí, nádrží a dalších chovatelských potřeb.
Závěr: jsme přesvědčeni, že otázka PS je zcela umělým problémem, vytvořeným aktivisty z citových pohnutek. Většiny členských států se problematika týká málo či vůbec. Stávající právní regulace EU je více než dostatečná, problémem může být implementace (či její absence) v některých zemích. Některé země se podporou PS pravděpodobně snaží
zamaskovat neplnění svých povinností v jiných oblastech (s prokazatelným negativním dopadem na biodiverzitu). Právě proto, že v každém členském státě je situace z historických a kulturních důvodů zcela specifická a tam, kde jsou skutečně dodržovány unijní i národní předpisy, údajné problémy popisované aktivisty nevznikají, nemají unijní pozitivní seznamy jakékoli opodstatnění. Současný přístup „negativní“, kdy je chov určitých druhů v zajetí mimo ZOO regulován či dokonce zcela zakázán, je naprosto dostatečný.
Jaké je stanovisko českých úřadů?
Problematika chovů živočichů se týká působnosti dvou ministerstev. Za welfare, veterinární péči, ochranu zvířat proti týrání a evidenci chovů nebezpečných zvířat odpovídá Ministerstvo zemědělství. Dovoz a obchodování s ohroženými druhy a naplňování nařízení EU o zákazech, vztahujících se k invazním druhům, má na starosti Ministerstvo životního prostředí. Protože na úrovni EU se nyní problematika pozitivních seznamů dostala do působnosti oddělení CITES Evropské komise, které je součástí Generálního ředitelství pro životní prostředí, národním partnerem Evropské komise je nyní MŽP. V dubnu a květnu 2023 proběhla jednání zástupců chovatelů s oběma ministerstvy. Jejich představitelé potvrdili, že pozitivní seznamy nepovažují za potřebné. Podle nich jsou stávající legislativa česká i na úrovni EU naprosto dostatečné, a žádné plošné zákazy nepodpoří. Tento postoj budou tlumočit i na mezinárodních jednáních.
Co může udělat každý proti schválení pozitivních seznamů?
Organizuje se celoevropský odpor proti zavedení pozitivních seznamů. Pokud se podaří v rámci Evropské unie posbírat milion podpisů odmítavého stanoviska k zavedení celounijních pozitivních seznamů pro zájmový chov živočichů, tak se s tímto odmítnutí bude muset zabývat Evropský parlament při rozhodování o zavedení tohot brutálního zákazu chovu zvířat. Každý hlas se počítá.
Ke stažení:
Komentáře k článku
Přidávání komentářů bylo zakázáno.
K článku zatím nebyl vložen žádný komentář.
